XII. Cenu VIZE 97 převezme rakouský filosof a esejista
Letošní Cenu VIZE 97, kterou každoročně v den narozenin Václava Havla předává Nadace Dagmar a Václava Havlových, převezme profesor Vídeňské univerzity Konrad Paul Liessmann. Stane se tak již dvanáctým laureátem.
Konrad Paul Liessmann, který v úterý 5. října 2010 v Pražské křižovatce převezme z rukou Dagmar a Václava Havlových Cenu VIZE 97, je docentem na Institutu filozofie Vídeňské univerzity a působí také jako esejista, literární kritik a novinář věnující se zvláště oblasti umění. V České republice vyšla v nedávné době jeho kniha „Teorie nevzdělanosti“, která je kritikou současného stavu vědy a vzdělávání, zejména v humanitní oblasti, a která rovněž poskytuje výhled do blízké budoucnosti. Kniha, v niž jsou obsaženy Liessmannovy názory na omyly a bludy spojené s pojmem vzdělání, zaznamenala veliký ohlas u čtenářů. Nadace VIZE 97 vydává u příležitosti předání Ceny překlad souboru deseti textů – přednášek pod názvem Hodnota člověka – Politicko-filosofické eseje. Autor v nich shrnuje své názory na klíčové problémy současné společnosti.
Nositelé Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97:
Konrad Paul Liessmann
Univ. Prof. Dr. Konrad Paul Liessmann se narodil 13. dubna 1953 ve Villachu. Po studiích filosofie, germanistiky, dějepisu, psychologie a sociologie ve Vídni se začal věnovat otázkám vyučování filosofie a dalšího vzdělávání učitelů. V téže době se začal zabývat i filosofickými problémy techniky a kultury mj. v souvislosti s filosofickým dílem Günthera Andrese. Habilitoval se v oboru filosofie spisem o filosofii estetiky, které se pak i nadále intenzívně věnoval.
Zabýval se také rakouským katolickým myslitelem Friedrichem Heerem, jehož vybrané spisy ve dvou svazcích připravil k vydání (2003). V roce 1996 byl jmenován mimořádným profesorem, v roce 2005 se stal členem Evropské akademie věd a umění, od r. 2008 je proděkanem filosofické a pedagogické fakulty (Fakultät für Philosophie und Bildungswissenschaft) Vídeňské univerzity. Od začátku devadesátých let se intenzívně věnoval filozofickým problémům společnosti po radikálních změnách v roce 1989. Mimo jiné napsal knihu o Karlu Marxovi (Karl Marx – Man stirb nur zweimal, 1992) a řadu dalších – k významným patřily např. Der Aufgang des Abendlandes – Eine Rekonstruktion Europas (1994), Zukunft kommt! – Über säkularisierte Heilserwartungen und ihre Enttäuschung (2007) a řada sborníků, které též editoval. Je také politickým komentátorem a publicistou v řadě významných deníků. V roce 1996 dostal rakouskou státní cenu za kulturní publicistiku a je rovněž držitelem např. rakouského titulu „Vědec roku 2006“ a literární ceny „Danubius 2009“.
Zcela mimořádný ohlas měl u nás překlad jeho knihy Theorie der Unbildung – Die Irrtümer der Wissensgesellschaft (2006): Teorie nevzdělanosti – Omyly společnosti vědění (Academia, Praha 2008 a dotisk), v niž jsou obsaženy Liessmannovy myšlenky o omylech a bludech spojených s pojmem vzdělání.
