Pomoc obětem domácího násilí
Dodat si odvahu, vymanit se ze zajetých kolejí, opustit ekonomickou jistotu či dokonce rodinu a vyjít vstříc novému životu bez fyzického či psychického násilí. To je jen jeden z mnoha kroků, který čeká oběti domácího násilí na jejich cestě k uzdravení. Chceme jim tuto cestu usnadnit a nabídnout pevné rámě, o které se mohou opřít. Pomozte nám zajistit pro ženy, muže i maminky s dětmi, jež se stali terčem domácího násilí, odborné sociální poradenství, psychologickou pomoc, poskytnout právní informace, krizovou pomoc nebo přechodné ubytování v azylovém domě.
Budeme vděčni za Vaši pomoc zasláním libovolné částky na číslo účtu: 2102134586/2700, v.s. 97
Osvěta týkající se této problematiky je důležitá a je třeba motivovat násilím postižené osoby, aby se nebály vystoupit ze své ulity a říci si o pomoc. Ale protože pouze osvěta v boji s tímto palčivým problémem nestačí, Nadace VIZE 97 chce finančně podpořit organizace, jejichž činnost může obětem domácího násilí ulehčit.
Chceme podpořit a financovat služby, které obětem domácího násilí nabídnou krizovou pomoc. Jsou to organizace, které vedou psychologické poradny, provozují utajené azylové domy, zajišťují odborné sociální poradenství, nabízí právní informace, realizují cvičení sebeobrany a řadu dalších služeb, které pomohou všem, kdo se s domácím násilím setkali, krok za krokem dojít k lepšímu životu bez násilí.
Fakta o domácím násilí
Při definování domácího násilí vycházíme z trestního zákona, ve kterém byl poprvé v roce 2004 zapracován pojem „týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě nebo osoby blízké“.
Literatura a odborné zdroje uvádí, že ženy jsou nejčastějšími oběťmi domácího násilí, a to až z 92 – 98 %. Již dnes však víme, že pandemie nemoci covid a s ní spojené omezené vycházení nebývale prohloubilo problém domácího násilí, a to nejen na ženách.
Násilí páchané na mužích, které se uvádělo ve 2 – 5 % případů, též nebývale vzrostlo. Nebo se konečně muži přestali ostýchat o svém problému hovořit. Přesto stále muži málokdy násilí zveřejní, protože obraz muže jako oběti nepatří do mužské rolové charakteristiky, je společensky nepřijatelný, vzbuzuje posměch (lidová čeština používá pro takové muže názvy jako bačkora, pod pantoflem apod.).
Podobně latentní skupinou, pro kterou je velmi bolestné o domácím násilí hovořit, jsou senioři. Většinou jsou to totiž jejich vlastní děti, kdo se násilí dopouští. Mezi seniory ve věku nad 65 let trpí domácím násilím 3 – 5 % osob.
Statistika pak schází pro skupinu zdravotně postižených osob. Zde je situace téměř neznámá a zůstává bez možnosti mapování. Pouze nejzávažnější případy, které zpravidla končí tragicky a dostanou se před soud, jsou zveřejněny. Je to dáno tím, že jde o osoby velmi zranitelné a stoprocentně závislé na péči násilníka, a vhledem ke svému handicapu se ne vždy dokáží účinně bránit.
Smutným faktem také zůstává, že v rodinách se domácí násilí v 69% odehrává za přítomnosti dětí. Některé zdroje vycházející z praxe organizací zabývajících se domácím násilím dokonce udávájí, že děti jsou svědky domácího násilí až v 80 %. Negativní vliv na zdravý vývoj dítěte, na jeho psychický stav i na budoucí sociální vazby je nepochybný.
Nemluvíme však pouze o násilí fyzickém. Za násilí považujeme také činy a slova, které týrají psychicky, sociálně, emocionálně, ekonomicky či sexuálně.
V kategorii psychického násilí jde nejčastěji o soustavné ponižování, hrubé nadávání, urážení, zesměšňování na veřejnosti, vyhrožování, zastrašování, snižování osobních kvalit, znevažování schopností ohrožené osoby, využívání mocenských privilegií.
Za emocionální násilí pak považujeme akty orientované na osoby, zvířata a věci, ke kterým má ohrožená osoba citový vztah. Například vyhrožování, že bude ublíženo blízkým lidem, domácím mazlíčkům, že budou zničeny věci, ke kterým má týraná osoba vztah nebo pro ni představují nenahraditelnou vzpomínku.
Sociálně lze týrat osobu například izolováním od ostatních lidí, zablokováním telefonu, zákazem vycházení z bytu, bezvýhradnou kontrolou času a sociálních kontaktů.
Ekonomické násilí zahrnuje zákaz docházení do zaměstnání, nechávání se doprošovat o peníze, kontrolu vydávání peněz a požadování vyúčtování i nepatrných částek, odmítání financovat stravu, platit nájem, poskytovat ošacení, odebírání peněz, znemožnění disponovat společným účtem apod.
Texty vznikly ve spolupráci s organizací Acorus, která pomáhá osobám ohroženým domácím násilím.